1 2 3 4 5

Před válkou Válečná léta 1945-1948 V exilovém a zahraničním tisku

RAF

V exilovém a zahraničním tisku

Autorem průvodního textu a dodavatelem skenovaných článků je Mgr. Petr Velan, amatérský historik a sběratel zabývající se činností československých letců na Západě.

Obraz československých letců v soudobém exilovém a spojeneckém tisku

Již od samotných začátků čs. zahraniční armády ve Francii bylo nutné nejen šířit zprávy jak mezi samotnými příslušníky zahraniční armády, tak předávat informace o jejich činnosti dále mezi čs. občany žijící v zahraničí a v neposlední řadě i obyvatele zemí, které formování zahraničního odboje umožnily. 

Ve Francii během jara a léta roku 1940 vycházely česky psané týdeníky Československý Boj a Naše vojsko, které pravidelně informovaly jak o vývoji války, tak o dění kulturním a politickém. Zprávy o vzdušných vítězstvích našich letců na francouzském nebi, ale i o výcviku a nasazení našich pěších divizí, měly obrovskou cenu. Nejenže napomáhaly v těžké době udržet a pozdvihnout morálku jak našich vojáků, tak čs. krajanů žijících na území Francie, ale udržovaly povědomí o tom, že myšlenka svobodného Československa je stále živá a vznikem Protektorátu nic nekončí.

Naše vojsko

"Čechoslovák" v Anglii

Týdeníky tak přinášely zprávy o úspěšných sestřelech, soubojích proti přesile, šťastných návratech našich letců na poškozených strojích z nepřátelského území, ale i o prvních padlých a nezvěstných. Činnost týdeníků však ukončil kapitulace Francie a následná evakuace.

Již 16. října 1939 v Londýně v redakci Dolores Šperkové vychází první číslo týdeníku Čechoslovák v Anglii, zásadního a nejvýznamnějšího periodika. S pozměněným názvem Nezávislý týdeník Čechoslovák potom provázelo život našich letců i zahraniční emigrace po celou válečnou dobu.

Nezávislý týdeník Čechoslovák

Letci jako trumf čs. exilové vlády

Zatímco se zahraniční armáda reorganizovala, přecvičovala na novou techniku a připravovala se na hrozící invazi na ostrovy, zůstali po evakuaci z Francie českoslovenští letci jediným projevem ozbrojeného odporu vůči Třetí Říši. Byli to nejen stíhací letci, kteří se úspěšně zapojili do bitvy o Británii – obranné letecké války kulminující na podzim 1940 –, jejíž výsledek znemožnil plánované vylodění na britských ostrovech, ale i naše 311. bombardovací peruť, která se až do svého přeřazení od Bomber Command ke Coastal Command jako jediná čs. zahraniční jednotka na Západě podílela na ofenzivní válce nad územím nepřítele.

Čs. letci tak tvořili pomyslné trumfy jak při politických jednáních čs. exilové vlády, tak i u vyjednávání týkajících se poválečného uspořádání Evropy. Proto bylo nutné udržovat povědomí o činnosti našich letců a vytěžit z jejich činnosti maximum. 

Čs. letci v komiksu

Ve 40. letech 20. století vycházel komiksový časopis Real heroes, který popisoval skutečné hrdiny své doby. Do čísla 12 byl zařazen příběh s názvem Czech Night Hawk, jenž byl inspirován příběhem československého stíhacího esa Karla Kuttelwaschera. V příběhu má jméno Karel Kutl a neohroženě bojuje s německými stíhači.  

Časopis vycházel v USA od září 1941 do října 1946 a vzniklo celkem 16 čísel. Jednotlivá čísla měla od 52-68 stran. Časopis vycházel nepravidelně, obvykle ve dvou až tříměsíčních intervalech. Cena byla 0,10 USD.

Czech Night Hawk. Real heroes. Winter 1943, n. 12, [s. 35, 7 s.]. 

Real heroes - obálka

Tipy na knihy

Wings in exile

BENEŠ, Bohuš. Wings in exile: life and work of the Czechoslovak Airmen in France and Great Britain. London: Czechoslovak, 1942.

Wings in Exil
The Czechoslovak Air Force

JANOUŠEK, Karel. The Czechoslovak Air Force. [London]: Published by the Inspectorate-General of the Czechoslovak Air Force, [mezi r. 1942-1945].

The Czechoslovak Air Force

Ukázky z knihy Wings in exile

Ukázka z knihy The Czechoslovak Air Force

Další exilová periodika

Týdeník Čechoslovák tedy pravidelně informoval o všech úspěších našeho letectva. Každá, byť sebemenší „dobrá zpráva“ dostala na jeho stránkách prostor. V pozdějších letech se objevují další česky psaná periodika, např. barevný časopis Válka v obrazech, který ale informoval o dění jako takovém, bez většího akcentu na čs. část válečného úsilí. S vývojem politické situace přichází i noviny stavící se do opozice „benešovskému“ Týdeníku Čechoslovák, jako např. Nová svoboda či Nové Československo. Ty ovšem lze vnímat spíše jako plátky politické, hlásající konkrétní politické názory. Jejich případné zpravodajství o činnosti našich letců podléhalo tomuto narativu.

Nové Československo

Ze života letců

Vedle válečných úspěchů a neúspěchů se v Týdeníku Čechoslovák dočteme i o běžných životech: na pokračování vychází „Z letcova deníku“ – příběhy a příhody prožité „letcem na jedné z našich bází kdesi v Anglii“, občas se najde i otištěná poezie složená některým členem letectva. V edici Týdeníku Čechoslovák, který publikoval značné množství česky psané literatury, vyšla např. kniha Balada o letci od Františka Klátila.

Čs. bombardéři nad Berlínem

Výběr článků z česky psaného exilového tisku o působení našich letců za války

Čs. piloti v britském tisku

Povědomí o boji Čechů a Slováků bylo ale třeba udržovat i mezi samotným britským obyvatelstvem, pro které byla česky psaná periodika nepřístupná. Vzhledem k roli, kterou hráli naši letci v prvních měsících války, nebylo zase tak obtížné dostat do denního tisku zprávu o některém z jejich úspěchů.

Zejména stíhacím pilotům se v té době z pochopitelných důvodů dostávalo stejného zájmu jako dnešním celebritám a jejich příběhy plnily stránky novin a časopisů.

V týdeníku The War Illustrated se začátkem října objevuje dvojstrana věnovaná formování, výcviku a boji čs. letců, jejich úspěšnému sestřelu Dornieru 215 nad Londýnem, návštěvě prezidenta u nově vzniklé perutě apod.

The War Illustrated

Souboj v přímém přenosu

Husarský kousek se povedl pilotům 312. perutě dislokované ve Speke u Liverpoolu. V den, kdy se na letiště ohlásili novináři na exkurzi, nahlásila protivzdušná obrana Liverpoolu jeden Junkers. Novináři tak v přímém přenosu viděli krátce po čtvrté hodině odpolední ostrý vzlet tzv. hotovosti (ve složení Gillam, Vašátko, Stehlík) a o deset minut později již zpovídali navrátivší se letce, kteří jim popisovali průběh souboje i jeho vítězný konec.

V dalších letech války se zprávy činnosti čs. letectva objevují již spíše v místních a regionálních novinách.

Husarský kousek

Ukázka z knihy

“Třistadvanáctka, českoslovenští letci se rázem stali hrdiny liverpoolského obyvatelstva. Místní tisk přinesl podrobný popis vzdušného souboje s fotografiemi vítězných pilotů. V autobusech i ve veřejných místnostech si lidé více všímají Čechů, píše Adolf Vrána. Veliteli perutě docházejí pozvánky pro příslušníky perutě k různým společenským událostem, na večeře, na víkendy, do divadel a na koncerty. A tak první bojový úspěch naší perutě umožnil, abychom pronikli i uzavřeným společenským kruhem Angličanů.”

ČEJKA, Eduard. Zlomená křídla. 3. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1991. Knižnice letectví. ISBN 80-7030-107-4.

Zlomená křídla

Odchod z předních stran

I v Týdeníku Čechoslovák se zpravodajství o našich letcích mění – zatímco v prvním roce války se psalo o téměř každém náletu, v pozdějších letech se sice dál objevují reportážní články o návštěvách u letců či zpravodajství o jejich podílů na významných událostech. Krátké zprávy však již téměř zanikají. Činnost našich letců, klíčová pro čs. zahraniční exil během prvních měsíců a let války, ve zpravodajství postupně mizí, do popředí se dostávají otázky a problémy související s obnovením republiky. Pro běžnou rutinní válku dělníků nebe již není na stránkách novin tolik místa – předzvěst toho, že pro letce, kteří bojovali za svobodu své země po celou dobu války od začátku až do konce, nebude moc místa ani v zemi, za jejíž svobodu riskovali své životy.

Čechoslováci bombardovali Mannheim

Další část

Osudy letců po válce

Provozovatel

Moravská zemská knihovna
Kounicova 65a
601 87 Brno

Built with Mobirise html website templates